Agile s velkým „A“

Jedním z mnoha korporátních slov, které v posledních několika letech slyšíme stále dokola, je “agile”: “Chceme být agilní organizací.” Je to stejné klišé, jako když řekneme “chceme být inovativní” a “chceme mít plochou organizační strukturu”.

Slovo “agile” ztratilo svůj zamýšlený význam. Slyšel jsem manažery popisující, jak se jejich organizace stala agilní: “Máme agilní vývojáře, takže jsme agilní organizací.” Nebo: “Specifikace našeho produktu se neustále mění a my se této změně přizpůsobujeme. Tedy jsme agilní.” Rozumí tito manažeři tomu, že pod Agile se skrývá metodika, k jejímuž uplatnění nestačí znát jen několik jednoduchých principů?

Agilní hodnoty vývoje software jsou:

  • lidé a jejich spolupráce před procesy a nástroji,
  • fungující software před obsáhlou dokumentací,
  • spolupráce se zákazníkem před sjednáváním smluv,
  • reakce na změnu před dodržováním plánu.

Jistě, být agilní (s malým “a”) může být pro kteroukoli firmu přínosné. Ale dělat Agile chce něco víc, než jen adoptovat několik hodnot (přestože i těchto několik hodnot znamená velkou a dlouhou změnu firemní kultury). Například Scrum - nejpopulárnější Agilní framework. Je strukturovaný, empirický, adaptivní, s definovanými pravidly, rolemi, událostmi a výstupy. Scrum je tu s námi od roku 1986. Mnoho organizací úspěšně adoptovalo tento framework, zvýšilo produktivitu a zkrátilo release cykly. Mnoho organizací také adoptovalo Scrum neúspěšně a některé z nich si to odmítly přiznat, takže stále vyvíjejí s nižší produktivitou, než jaké by dosáhly s pomocí jiné metodiky. Neměli bychom zaměňovat Agile s buzzwordem “agile” a trivializovat tak Agilní vývoj. Komercializace Agilních frameworků (zejména Scrumu) této situaci nepomáhá. Možná je čas najít jiné označení Agilního vývoje software. Možná by to mohl být postmoderní management.